Moravské pole

Plamenná orlice k válce se chystá, do bitvy táhne Přemysl, král,
na život na smrt, jen ta je jistá, není tu nikdo, kdo by se bál,
železnou pěstí, rozdrtit cizáky, ochránit vše, co svaté nám jest,
bubny a polnice, vévodů klení, stojím tu s králem, jak velí mi čest.

Na Pole Moravské, do bitvy táhnem, umřeme tam, kde přikáže král,
lásce i životu, dali jsme sbohem, my jsme ten Království Českého val,
železná lavina krajem se valí, nad zemí stoupá zvířený prach,
hladová smrtka na nás už čeká, náš osud leží na misce vah.

Tam někde vpředu zní, řinčení oceli, tam někde vpředu, bije se král,
tam někde vpředu, za krve potoky, bojuje král.

Řady už prořídly, smrtka tu řádí, tento boj krutý, náš poslední jest,
nasáklá krví zem, jejich i naší, a zrádný Habsburk má svojí lest,
temnota blíží se, nemnohý zbývá, král, rytíř, nezlomen bojuje dál,
smrtka se usmívá, nepřátel hordy, raději smrt, než bych se vzdal.

Tam někde vpředu, v čele svých šiků, tam někde vpředu, bije se král,
tam někde vpředu, nad horou mrtvých, tam někde vpředu, bojuje král.

Moravské Pole, ta posvátná půda, svatého Rufa jest pekelný den,
Přemysl Otakar, král železný, zlatý, ztrácí zde naději, život i sen,
k poslední jízdě pluky se šikují, do zkázy, do smrti vydal se král,
železní páni, Království Českého, vlající korouhve, poslední cval.

Tam někde vpředu, v čele svých šiků, na jízdu poslední, vydal se král,
tam někde vpředu, v čele svých věrných, tam hrdinskou smrtí zemřel náš král,
Tam někde vpředu, v čele svých šiků, na jízdu poslední, vydal se král,
tam někde vpředu, v čele svých věrných, tam hrdinskou smrtí zemřel náš král.

Více z této kategorie: « Legio Bohemorum Brno 1645 »