Já, osudem prokletý, teď trpím víc než to zvíře
a ze všech koutů se plíží temnota slizká jak bahno močálu
do kterého se propadá mé svědomí

Já, osudem prokletý, cítím jak slábnu
a ty rudé tlamy všech přízraků pekel
se na mne šklebí svým zlověstným smíchem
a já vím, vím, že si jdou pro mou duši
kterou jsem beztak dávno prohrál

Už démoni z temnot pro mě jdou
ty přízraky duši odvedou
už démoni z temnot pro mě jdou
ty přízraky duši odvedou